Každodenní život doma · Videopříběh
Tereza o svém zeleném majáku
Tereza vzpomíná na intenzivní první noc s historickým modelem Uran a na to, jak jej v dalších letech přesouvala komplikovaným rodinným domem.
Přečíst příběh
Příběh vlastními slovy
Úplný přepis
Krásný den. Jmenuji se Tereza Kai. Teď se nacházím na Srí Lance, která je stejně zelená a živá jako můj první Somavedic Uran. Pořídila jsem si ho asi před osmi lety v Česku pro trojgenerační rodinný dům, kde jsem bydlela a kde bylo hodně nepříjemných zón. Přímo pod ložnicemi také protékala podzemní voda. Neustále mě tam bolela hlava, vůbec jsem nemohla spát a neuměla jsem najít klid.
Velmi dobře si pamatuji, když jsem Somavedic první den a noc zapnula. Byl to skoro až psychedelický pocit, protože jsem měla pocit, že se všechno kolem mě třese a že zelené světlo vytahuje něco ze mě i z prostoru okolo. Byl to velmi, velmi intenzivní pocit, který už se potom nikdy neopakoval.
V následujících měsících a letech jsem Somavedic postupně stěhovala z místnosti do místnosti. Stal se takovým mým zeleným majákem, který je se mnou dodnes i v mém novém domově.
Starý domov se mi podařilo úplně dočistit. Když jsem z něj konečně odcházela, měla jsem pocit, že odcházím z chrámu. Vím, že mě Somavedic velmi podpořil a pořád mě provází v mém prostoru i životě.
