Materiál a metody
Hodnocení proběhlo na dvou zavedených biologických modelech: vazivových fibroblastech L-929 (sledování buněčné migrace a hojení v testu „scratch assay“) a diferencovaných buňkách HL-60 (model funkčních imunitních neutrofilů).
Kultury byly vystaveny 4hodinovému působení vysílajícího mobilního telefonu a Wi-Fi. Srovnávány byly buňky chráněné modelem Medic Amber, nechráněné exponované buňky a kontrolní neexponované kultury.
Měření a analýza
- Rychlost migrace buněk a zacelení vymezeného prostoru (500 μm).
- Bazální metabolická aktivita buněk při působení záření.
- Tvorba reaktivních forem kyslíku (ROS) v modelu neutrofilů.
- Statistické vyhodnocení provedeno oboustranným Wilcoxonovým–Mannovým–Whitneyovým testem.
Popsané výsledky
- Buňky v přítomnosti zařízení Medic Amber dosáhly 80,1 ± 7,4 % uzavření volného prostoru, zatímco nechráněné exponované kultury pouze 63,6 ± 7,5 % (statisticky významný rozdíl při p ≤ 0,05).
- Bazální metabolismus a buněčná vitalita neutrofilů byly v přítomnosti Somavedicu významně vyšší než u nechráněných vzorků.
- Výsledky prokázaly zřetelnou buněčnou kompenzaci zátěže způsobené vysokofrekvenčním elektromagnetickým polem.
Diskuse a závěr
Laboratorní testy doložily zřetelný ochranný vliv zařízení Medic Amber na buněčné úrovni při expozici záření mobilního telefonu, což se projevilo rychlejší regenerací a zachováním vitality buněk.
Tento recenzovaný laboratorní výzkum představuje významný doklad biologické reakce buněk na technologii Somavedic.
